Šíře vesmíru a naše role v něm

Vesmír je nekonečný. Poznatelný svět je veškerá realita, kterou můžeme pochopit a poznat prostřednictvím našich smyslů, nástrojů a vědeckých metod. Uvědomit si šíři a mnohost reality i svoji drobnou pozici v ní je krokem k pokoře a úžasu. Každý z nás má svůj jedinečný pohled na svět, daný jeho zkušenostmi, kulturou a individuálními vlastnostmi.


Světonázor a kritické myšlení

Náš obraz světa nevzniká sám od sebe. Jsme aktivními pozorovateli. Každý z nás má odpovědnost za obraz světa, který si tvoří dohromady ze svého omezeného poznání. Můžeme tomu říkat světonázor.

Lidské myšlení je často líné. Rádi si věci zjednodušujeme tím, že přijmeme názor někoho jiného nebo se uchylujeme k šablonám a stereotypům. To je přirozené. Aspoň občas se ale vyplatí zapnout kritické myšlení. Je to dobrý kognitivní trénink. 

Jak vypadá kritické myšlení? Je schopnost analyzovat informace, hodnotit argumenty a tvrzení, a dospívat k dobře podloženým závěrům. Kritické myšlení vyžaduje otevřenou mysl a schopnost pochybovat o zdánlivě samozřejmých věcech. Také ochotu přijímat nové informace a měnit svůj názor na základě nových důkazů. Kritické myšlení nás chrání před manipulací a umožňuje dělat informovaná rozhodnutí.


„Poznání světa a jeho pravdy, to jest odpovědnost. Každý z nás je povolán k tomu, aby se ptal, aby zkoumal a rozjímal o světě, ve kterém žije. Tato aktivita není pouhou možností, nýbrž povinností. Odpovědnost za vlastní myšlení a náhled na svět nelze delegovat; je to úkol, který musíme plnit sami. Kdo se spokojí s daným stavem věcí, aniž by nad nimi přemýšlel, vzdává se části své lidské podstaty.“

Jan Patočka, významný český filosof 20. století




Nikdo není schopen sledovat vše, co realita přináší. Naše pozornost je omezená a my rozhodujeme, čemu ji věnujeme. Co sledujeme? Jak o událostech a jevech přemýšlíme? Jaký světonázor si tvoříme?Ukažme si to na několika příkladech:

  • Opuštěná lavička v parku – někdo vidí místo klidu a odpočinku, jiný symbol samoty a zapomenutí.
  • Výsledky voleb – pro někoho vítězství demokracie, pro jiného zklamání z vývoje politiky.
  • Olympijské hry – pro jednoho oslava sportu a výkonů, pro jiného drahá událost bez přínosu.
  • Bouřka – někdo vidí příslib osvěžení a vzrušující sílu přírody, jiný nebezpečí pro majetek i životy.
  • nebo třeba zprávy o chřipce – pro někoho užitečné rady, pro jiného šíření strachu a zbytečný stres.
Záleží na nás, jak realitu pozorujeme a vyhodnocujeme. Jaký světonázor chceme mít. A jak dobře umíme rozlišit realitu od našeho světonázoru. Tím, jak přemýšlíme, naši realitu spolutvoříme.