V této lekci se zaměříme na předpřítomný čas prostý (present perfect simple). Stejně jako minulý čas má svou prostou a průběhovou formu, tak i předpřítomný čas má tyto dvě varianty.


Kdy používáme předpřítomný čas prostý?

Podívejte se na video, ve kterém vám Broňa ukáže případy, kdy v angličtině využíváme předpřítomný čas prostý.

  
  

      

  1. Předpřítomný čas prostý (present perfect simple) se v angličtině používá k mluvení o životních zkušenostech. Pokud chcete říci, co jste za tu dobu (tedy váš život) udělali, zažili či viděli. V těchto větách často používáme slovíčka „ever“ (někdy) a „never“ (nikdy). Co naopak použít nemůžeme, je přesné časové určení (ten minutes ago, in 2017 atd.), to bychom pak museli použít minulý čas prostý.

  2. Předpřítomný čas prostý také používáme, pokud mluvíme o „novinkách“, čili věcech, které se nedávno přihodily, ale už skončily. Použitím předpřítomného času zdůrazňujeme to, že se to stalo (těsně) před přítomností. V tomto významu často používáme slovo „just“ (právě).

  3. Další oblastí, ve které se nám hodí předpřítomný čas prostý, je, pokud chceme vyjádřit, že nějaká akce v minulosti má následek v přítomnosti. Což je opět to, o čem jsme se bavili již dříve, tedy že předpřítomný čas vždy nějak propojuje minulost a přítomnost.


Předpřítomný čas prostý se také často pojí se slovy „just“, „already“ a „yet“.

        • „Just“ se překládá do češtiny jako „právě“, což už je zmíněno výše. 
        • „Already“ se do češtiny překládá jako „už“, ve významu „dříve, než se čekalo“, a používá se pouze v kladných větách. 
        • „Yet“ se používá pouze v otázce a záporu a stojí vždy na konci věty. A aby to nebyla nuda, překládá se jinak v otázce a jinak v záporu. V otázce „yet“ překládáme jako „už“ a v záporu jako „ještě“.



Skvělé! Nyní víte, kdy používat předpřítomný čas prostý.

Pokračujte na další lekci, ve které se naučíte, jak tvořit věty v předpřítomném čase prostém.