Náhradníci v závěti
  • Zůstavitel může v závěti určit, kdo bude dědit, pokud původní dědic dědictví nepřevezme. Tomuto se říká povolání náhradníka. Náhradníci se určují pro situace, kdy povolaný dědic:

    • nechce dědictví přijmout,

    • zemře před zůstavitelem,

    • nebo je z nějakého důvodu dědicky nezpůsobilý.

  • Povolání náhradníka se v závěti píše slovy jako „Za náhradníka povolávám.“

Kdo může být náhradníkem?

  • Náhradníkem může být někdo z jiných dědiců nebo úplně jiná osoba, kterou zůstavitel zvolí. Je také možné určit více náhradníků najednou nebo určit pořadí náhradníků, kteří budou dědit po sobě.

Přechod omezení na náhradníky

  • Pokud zůstavitel povolal dědice s určitými omezeními (např. musí splnit podmínku nebo vykonat příkaz), tato omezení se většinou přenášejí i na náhradníky. To neplatí, pokud zůstavitel výslovně uvedl, že omezení platí jen pro původního dědice, nebo pokud náhradník nemůže omezení splnit (např. kvůli nedostatku schopností).


Teď už víme, kdo je náhradník a jakou roli hraje v závěti. Na následující stránce se pustíme do prvního cvičení, abychom si zopakovali zmíněné pojmy, ve kterých bychom měli mít jasno.