Potřebovat pomoc druhých není snadné. Lidé mají často pocit, že ztrácí kontrolu nad svým životem, že jsou svým blízkým na obtíž, nebo se stydí za to, co už sami nezvládnou. Tyto pocity jsou naprosto pochopitelné. Je však důležité si uvědomit, že přijetí pomoci není prohra. Je to naopak chytrý způsob, jak si ušetřit síly na to, co je pro nás důležité a dělá nám dělá radost.

Starší lidé vyžadující péči jsou stále těmi osobnostmi, jakými vždy byli, s vlastními názory, přáními a zkušenostmi. Péče by neměla znamenat, že se dotyčný vzdá všeho, co jej definuje. Pokud je to možné, měli by vždy s druhými hovořit o tom, co potřebují a co si přejí, což může být i snaha udržet v možné míře své koníčky a zájmy. Pokud jde o vytrácející se pocit kontroly, mohou pomoci i malá rozhodnutí, jako co si vezmeme na sebe nebo co budeme obědvat.

Pokud se dostáváte do role pečujícího, sami si zkuste představit, že se váš dosavadní život ze dne na den změní. Věci, které jste dělali automaticky (nákup, hygiena, procházka, ...) najednou zvládáte jen s pomocí druhých. Přijmout fakt, že potřebujeme péči, je pro většinu lidí nesmírně zraňující. Provází ho strach ze ztráty kontroly, pocit bezmoci, stud, ale i výčitky, že jsme pro svoje děti „přítěží“. Když porozumíte tomu, co váš blízký uvnitř prožívá, pomůže vám to lépe zvládat jeho případnou podrážděnost, odmítání pomoci nebo uzavření se do sebe.

Jak podporovat lidskou důstojnost i při vysoké míře závislosti?

  • Nabízejte reálnou volbu (i v maličkostech): Pokud má váš blízký zachované kognitivní schopnosti, nerozhodujte za něj ve věcech, které zvládne posoudit sám. Pokud má např. začínající demenci a výběr ze skříně je pro něj složitý, nedávejte mu otevřené otázky, ale nabídněte dvě konkrétní možnosti: „Vezmeš si dnes modrý, nebo zelený svetr?“

  • Respektujte jeho životní tempo: To, co vám trvá minutu, může seniorovi trvat minut deset. Pokud mu věci berete z ruky jen proto, že je to rychlejší, berete mu tím i pocit užitečnosti a vlastní hodnoty.

  • Oddělte handicap od osobnosti: Váš blízký je stále tím člověkem, který vás vychoval, měl své povolání, zájmy a životní zkušenosti. Přistupujte k němu s úctou k jeho minulosti, ne jen jako k „pacientovi“.

  • Chraňte jeho soukromí: I při pokročilé závislosti na péči vnímají lidé stud. Vždy oznamujte, co se chystáte udělat (např. při hygieně či převlékání), zakrývejte tělo, kde je to možné, a nezavírejte dveře před jeho stydlivostí.