Původ mindfulness lze vysledovat až v starých meditačních tradicích, zejména v buddhistické praxi. Současná podoba je však sekulární — tedy nezávislá na náboženském rámci — a od 70. let 20. století se rozvíjí spíše jako psychologická a klinická metoda.

Jedním z průkopníků moderní mindfulness v rámci západní medicíny a psychologie je Jon Kabat-Zinn, který koncem 70. let 20. století na lékařské fakultě University of Massachusetts vytvořil program MBSR. Původně tento kurz navrhl pro lidi trpící chronickou bolestí, pro pacienty, u kterých klasické léčebné přístupy nepřinášely dostatečnou úlevu – tedy pro ty, kdo často žili se stálým fyzickým napětím, stresem a utrpením. 

Postupem času se ukázalo, že MBSR není užitečný jen pro bolest — výrazně pomáhá i lidem se stresovými a psychosomatickými potížemi, s úzkostí, s přetížením organismu či s dlouhodobou psychickou zátěží.

Díky tomu se MBSR rozšířil z jednoduché „klinické pomoci“ mezi širokou veřejnost: dnes slouží lidem, kteří hledají cestu, jak lépe zvládat životní zátěž, zlepšit celkovou pohodu, naučit se vnímat tělo a mysl — a žít s větší rovnováhou i v běžném dni.

Co mindfulness není

Je důležité rozlišit, co mindfulness není: Není to náboženská praxe. Moderní mindfulness je sekulární metoda, nezávislá na víře či duchovních systémech.

  • Není to rychlý zázrak. Neexistuje “magický trik”, který za okamžik přinese klid nebo štěstí. Jde o dovednost, která potřebuje jemné a pravidelné cvičení.

  • Není to náboženská praxe. Moderní mindfulness je sekulární metoda, nezávislá na víře či duchovních systémech.

Není to únik před životem. Spíše naopak: mindfulness pomáhá být více přítomní v každodenním životě — ve všedních momentech, s realitou takovou, jaká je.