Základní pojmy

• Dědicové – Všechny osoby, kterým připadne pozůstalost nebo její díl. Tyto osoby pozůstalost dědí. 

• Zůstavitel – Osoba, po jejíž smrti přechází její majetková práva a závazky na její dědice.

• Pozůstalost – Pozůstalostí rozumíme souhrn majetkových práv (typicky vlastnictví určitých věcí) a závazků (dluhů), která zůstaly po smrti zůstavitele. 

• Hovorově se pozůstalost často nazývá dědictvím. To není ovšem korektní výraz. Dědictví je totiž podíl z pozůstalosti, který v dědickém řízení připadne na konkrétního dědice.

• Zůstavit – Znamená přenechávat jedné či více osobám (dědicům) podíl na pozůstalosti, tedy na majetku, který po sobě zůstavitel zanechá. Místo slovesa zůstavit lze užívat též „povolat někoho za dědice.“ 

• V běžné řeči se často používá "odkázat něco někomu," nicméně to není správný výraz. České dědické právo totiž zná tzv. odkaz (vydat nějakou konkrétní věc z dědictví) a používáním termínu odkázat může zůstavitel nechtěně vyvolat dojem, že někomu právě tento odkaz chce zřídit.

• Správce pozůstalosti – Osoba, kterou zůstavitel může povolat v závěti, aby spravovala od úmrtí dědice do vyřízení dědictví všechny záležitosti spojené s děděným majetkem. 

• Vykonavatel závěti – Osoba, kterou zůstavitel může povolat v závěti, aby dbala na řádné splnění poslední vůle zůstavitele (zejména pokud jsou v závěti uvedeny nějaké příkazy, které mají dědici splnit).