Podmínky závěti

  • Závěť nemusí obsahovat pouze jaký majetek připadne jakému dědici, jak jsme naznačili již na předchozí stránce. 

  • Zákon umožňuje zůstaviteli, aby k závěti připojil různé podmínky, příkazy či podobně lze vymezit čas, od nebo do kterého dědic dědictví nabude (resp. od nebo do kdy nabude dědictví někdo jiný). Toto souhrnně nazýváme tzv. vedlejšími doložkami v závěti.


Jak mohou vypadat podmínky? 
  • V závěti může být například určeno, že dotyčný dědic nabývá dědictví jen do doby, než se narodí zůstavitelův vnuk, nebo že daný dědic ztrácí dědictví, pokud by byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu.

    • V těchto případech platí, že splní-li se v závěti uvedená podmínka, přestává být dotyčný dědicem a místo něj nastupuje jiný dědic.

  • Podobně může zůstavitel určit, že daný člověk se stane dědicem, až dovrší zletilosti, úspěšně dokončí studium na VŠ, zaplatí veškeré své dluhy, které v době zůstavitelovi smrti má, bude řádně plnit vyživovací povinnost na své dítě, dokud nebude schopno se samo živit, nebo bude po dobu 5-ti let od smrti zůstavitele stabilně zaměstnán, ...
Vzor závěti s doložením času:

zavet s dolozenim casu

Už známe vše potřebné pro sepsání závěti. Na následující a poslední stránce této kapitoly si ještě povíme, jak vůbec probíhá celkový proces po úmrtí zůstavitele, tedy dědické řízení.