Dědické řízení
Dědické řízení
- Dědické řízení se zahajuje z moci úřední poté, co soud obdrží od matriky úmrtní list (eventuálně rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého). Toto řízení vede notář coby soudní komisař určený soudem.
- Během řízení notář zjišťuje majetek zůstavitele a potenciální dědice.
- V tomto ohledu má notář právo nahlížet do různých evidencí (např. evidence obyvatel) a vyžadovat si zprávy o majetku a dluzích.
- V rámci tohoto notář nahlíží též do tzv. Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou, ve které se evidují údaje o závětích a dalších listinách (prohlášeních o vydědění, smlouvách o zřeknutí se dědického práva aj.), které byly buď notářem sepsány nebo uloženy notáři do úschovy. Pokud tam najde informaci o existenci závěti, tak si tuto závěť vyžádá, zjistí její obsah a povolá dědice.
- Když notář informaci o závěti v notářské úschově nenajde (ať už proto, že zůstavitel žádnou závěť nemá, protože si ji nenechal sepsat u notáře a anebo závěť sepsanou někým jiným nesvěřil notáři do úschovy), snaží se notář zjistit informace o možné existenci závěti jinak.
- Toto se děje zpravidla na tzv. předběžném šetření, na které si notář zpravidla předvolává osobu, která vypravila pohřeb zemřelého zůstavitele, a u které se očekává, že měla k zůstaviteli nejblíž a bude tak nejlépe obeznámena s rodinnými a majetkovými poměry zemřelého.
- Od tohoto člověka se pak snaží zjistit všechny dostupné informace o zemřelém ať už jde o informace o příbuzných, majetcích, ale také zda zesnulá osoba sepsala závěť a kdo ji má případně v dispozici.
- Podobně se tak může notář o závěti dozvědět od potenciálních dědiců.